Na jihozápadním úbočí Zvičiny byl již začátkem února 2025 nalezen depot zlatých mincí, šperků a tabatěrek o celkové váze sedm kilogramů. Dva nálezci, kteří na poklad narazili při turistické vycházce, ho bez váhání odevzdali Muzeu východních Čech v Hradci Králové.
FOTOGALERIE - Poklad zvičinský jaro 2025
Drahocenný obsah byl ukrytý ve dvou schránkách zasazených do uměle vytvořeného kamenného valu v místě dnes již zarostlého pole. Objev pokladu na úpatí Zvičiny je nejen archeologickým unikátem, ale i významnou událostí pro celý náš region. V budoucnu by měl být poklad zpřístupněn veřejnosti.
Obsah pokladu
První nález, hliníková dóza vyčnívající nad povrch, ukrývala 598 zlatých mincí, pečlivě rozdělených do jedenácti sloupečků a zavinutých do černé textilie. V kovové schránce nalezené o něco dále byly uschovány šperky a drobné předměty ze žlutého kovu – tabatěrky, náramky, jemná taštička, hřeben, řetízek s klíčkem a pudřenka.
Podle vedoucího archeologického oddělení muzea Miroslava Nováka se jedná o unikátní nález: „Ukládat cenné předměty do země bylo běžnou praxí už od pravěku. Tento depot je však mimořádný svou nezvykle vysokou hmotností drahého kovu.“
Výjimečné je i poměrně nízké stáří pokladu. Na rozdíl od pravěkých nálezů nabízí tento objev možnost pátrat po jeho historii v dobových archivech.
Numismatik Vojtěch Brádle upřesnil, že depot obsahuje mince z období 1808–1915, přičemž některé byly později označeny miniaturními kontramarkami z území bývalé Jugoslávie v průběhu dvacátých a třicátých let 20. století.
Poklad je zajímavý také svým složením – dominují mu mince francouzské provenience, vedle běžných ražeb Rakouska-Uherska se v něm nacházejí i belgické a osmanské mince. Naopak zcela chybí mince německé a československé. Analýza Puncovního úřadu nyní přesně určuje složení nemincovních předmětů, což je důležité pro jejich následnou konzervaci, výpočet nálezného i budoucí vystavení.
Náhodný poklad
Tento případ je důkazem, že dnes lze při běžné činnosti narazit na historické poklady, které byly v minulosti cíleně ukryty v zemi. Těmto objevům pomáhá i proměna krajiny - jak výstavbou například liniových staveb, tak kácením stromů ještě v důsledku kůrovcové kalamity, kdy se obnažují jinak nepřístupná místa.
Nálezcům náleží odměna, o její výši rozhodne kraj. Každý náhodný nález archeologického charakteru (včetně pokladů) je ze zákona majetkem kraje a nálezce má nárok na nálezné, které určuje kraj. Je nutné nález oznámit příslušnému archeologovi nebo muzeu. Pokud je však podobný poklad nalezen při cíleném hledání (např. s detektorem kovů), nejedná se o náhodný nález a nálezné nemusí být přiznáno.
Kraj bohatý na poklady
Tento nález patří mezi nejvýraznější případy náhodného nalezení pokladu v posledních letech v našem kraji. Například v roce 2019 bylo objeveno v lese nad roklí u Náchoda 9 spirálek ze zlatého drátu o celkové hmotnosti 257 gramů. Nálezce si tehdy všiml zlatého drátu trčícího ze země a poklad přinesl do muzea.
Mezi další náhodně nalezené poklady patří i soubor bronzových předmětů z oblasti Nového Bydžova, který obsahoval i vzácné části bronzové přilby z počátku halštatského období.
Ne vždy však nálezce pozná, že se
jedná o poklad: to se stalo v případě ž
elezné sekery zdobená stříbrem, nalezené na pomezí Královéhradecka a Jičínska, kdy původní nálezce předmět zahodil. Jeho význam rozpoznal až další člověk, který jej náhodně nalezl a předal archeologům.
Kateřina Sekyrková
Zdroj: Muzeum východních Čech v Hradci Králové